Strojírenský měsíčník přinášející aktuální technické informace z tuzemska i ze zahraničí

Stáhněte si aplikaci s názvem MM Průmyslové spektrum do svého tabletu nebo telefonu.

Návštěva v knihovně materiálů

Když jsem si dojednával návštěvu v Knihovně materiálů matériO, jako technik jsem očekával, že uvidím nudné regály s očíslovanými vzorky ve tvaru různobarevných kvádříků z plastu, kovu nebo dřeva. Realita však byla úplně jiná.

Od zastávky tramvaje jsem prošel několika uličkami pražského Břevnova a ocitl jsem se před šedivě nenápadnou vilkou, na dohled od slavného kláštera založeného svatým Vojtěchem a Boleslavem II. Když jsem zazvonil, přišla mi otevřít manažerka knihovny Pavlína Jochcová. První, co mě napadlo, bylo, zda ve svých manšestrákách a černém svetru nevypadám moc obyčejně. Ještě že u chlapů se to tak nebere.


Pohled do Knihovny materiálů matériO. Pavlína Jochcová právě ukazuje hybridní materiál se vzhledem dřeva, složený z 80 % rýžových slupek, 22 % soli a 18 % minerálního oleje. Lze jej dobře zpracovávat i ohýbat a uplatní se v exteriérových aplikacích – například při výrobě městského mobiliáře.

Vystoupali jsme po schodech až do podkroví. U dlouhého stolu tu seděli Pavlínini kolegové (vlastně až na jednu výjimku kolegyně), hleděli do svých počítačů a většinou se nenechali příliš rušit. Prostor této „kanceláře“ nebo spíš „zasedačky“ jaksi samovolně přecházel do království materiálů, odděleného odtud jen malebným trámovím. Sedl jsem si ke stolu, dostal výbornou kávu s krásně našlehanou mléčnou pěnou a Pavlína mě začala seznamovat s historií a fungováním knihovny.

Ecovative je materiál získaný z biologického odpadu (sláma, slupky z pohanky), jenž se nechá ve formě prorůstat houbou, která vše spojí do kompaktní hmoty. Asi po dvou týdnech se teplotně zakonzervuje a výsledkem je velmi lehký a levný materiál z místních zdrojů. Ecovative byl vyvinut pro obalový průmysl jako ekologická náhrada polystyrenu, ale našel si uplatnění i jako tepelná izolace či ve výrobě svítidel a nábytku.

Materiály jako osobní prožitek

„Naše pražská pobočka patří do sítě knihoven materiálů matériO Paris, která vznikla v roce 2001 jako informační a vzdělávací centrum pro nové materiály,“ uvádí Pavlína Jochcová. „Z toho vyplývá, že se soustřeďujeme na inovativní či specifické materiály, které jsou něčím zajímavé, ať už to je jejich některá technická vlastnost, vzhled, technologie výroby nebo ekologický přínos a podobně. Zaměřujeme se na klienty z kreativní sféry, jako jsou architekti, designéři, studenti, módní návrháři a výtvarníci, kterým zprostředkujeme setkání s těmito materiály na vlastní kůži, možnost osahat si je a zjistit k nim adekvátní informace. Jde vlastně o získání osobní zkušenosti s těmito materiály, aby se tito lidé mohli rozhodnout podle požadavků, jaké na ně kladou jejich projekty.“

Kompozitní dekorativní panely využívají kombinaci dřeva a pryskyřice.

Osvětová činnost

Kromě toho knihovna vyvíjí lektorskou a osvětovou činnost, jejímž cílem je seznamovat veřejnost nejen s těmito inovativními materiály, ale materiály jako takovými. Její konzultanti například vyučují na UMPRUM předmět materiologie, knihovna rovněž pořádá nebo spolupořádá různé semináře a workshopy na téma inovací v oblasti materiálů, tendencí v designu, přednášky známých designérů a architektů či materiálové výstavy. Semináře bývají komornější, asi do 20 účastníků, a jsou pořádány obvykle přímo v prostorách knihovny. „Kromě toho jsme také vydali český překlad publikace Materiology, která zajímavým a čtivým způsobem mapuje to, co by měl designér o materiálech vědět,“ pokračuje Pavlína. „Tuto knihu napsala Élodie Ternaux, což je spoluzakladatelka matériO Paris, ve spolupráci s materiálovým inženýrem Danielem Kulou. Jelikož Élodie je nejen materiálová expertka, ale i vystudovaná designérka, snažila se této knize dát i poutavou grafickou podobu, protože počítala s tím, že se do ní budou dívat hlavně designéři, kteří si na to potrpí. My tuto knihu používáme i jako učebnici pro předmět materiologie, který vyučujeme.“

Tohle je v textu zmíněný polymetylmetakrylát (PMMA) s fluoreskujícími okraji.

Oblasti zaměření

Provoz knihovny aktuálně zabezpečují tři stálí zaměstnanci. „Jelikož jsme každý úplně jiný, i naše role v Knihovně jsou rozdílné. Já jako architektka mám na starosti materiály pro stavebnictví, architekturu a interiérový design a specializuji se rovněž na ekomateriály,“ vysvětluje Pavlína, „Adéla je designérkou nábytku, a tak tíhne ke dřevu a materiálům pro produktový design, Filip je textilní designér a jeho specializací jsou proto textilie. Pak máme externí spolupracovníky, například pro oblast 3D tisku, experimentální architekturu a podobně.“ Nakonec dodala: „Dnes tady s námi je i Tereza Lišková, která je šéfredaktorkou on-line magazínu Material Times. Ten se zabývá širšími souvislostmi v oblasti materiálů, nebo spíše jejich společenským rozměrem, ať už jde o řemesla, udržitelnost a podobně.“ Do magazínu se můžete začíst na webové adrese www.materialtimes.com. Doma jsem si jej samozřejmě vyhledal, čtení je to zajímavé a příjemné. Stránky magazínu rovněž odkazují na web knihovny, protože k sobě tak nějak neodmyslitelně patří.

Kompozity mají řadu zajímavých technických vlastností, nevýhodou je ale jejich obtížná recyklovatelnost. Tu odstraňuje materiál Pure, polypropylen s vlastnostmi kompozitu. Jelikož se ve skutečnosti jedná o jednodruhový materiál, je možné jej recyklovat.

Tato koupací bota byla zhotovena z kompozitu na bázi vinylu a konopných vláken – odtud její přírodní barva.

Kromě Paříže a Prahy má knihovna pobočky ještě v Bruselu a Bratislavě. Ty společně obhospodařují on-line databázi materiálů, v níž lze aktuálně najít informace asi o 7 100 materiálech a do níž postupně přibývají další. V samotné pražské knihovně lze nalézt přes 2 000 fyzických vzorků. Ty jsou pro lepší orientaci zařazeny do deseti materiálových skupin – textil, sklo, plasty, kovy, dřevo, papír, kompozity, keramika, kámen a „ostatní“, což je kategorie, kam spadají například různé přírodniny, kuriozity apod.

Hliníková pěna díky své minimální hustotě nachází uplatnění zejména v leteckém a kosmickém průmyslu. Také dobře tlumí nárazy.

„Materiály si vybíráme sami na základě rešerší, návštěv veletrhů, přehlídek nebo třeba podle univerzitních tiskových zpráv,“ uvádí Pavlína o doplňování vzorků do knihovny. „Potom se schází mezinárodní komise materiálových expertů, která vyhodnotí, zda materiál do databáze zařadit, nebo ne. Přihlásit se ale mohou i sami výrobci, pokud přijdou s nějakou zajímavou novinkou. Zařazení vzorku do databáze je bezplatné.


Vitrucell je dekorativní skleněný materiál zpracovaný unikátní technologií vyvinutou sklářským výtvarníkem Zdeňkem Lhotským.

Provoz knihovny

Projekt Knihovny materiálů matériO vznikl díky finanční podpoře Evropské unie, dnes už je ale provoz realizován prostřednictvím uživatelů – její služby jsou tedy placené. Provozovatelem knihovny je společnost Happy materials, s. r. o. K typickým návštěvníkům patří jak jednotlivci, studenti, výtvarníci, tak i zaměstnanci architektonických studií a firem z oblasti sklářského, textilního, automobilového nebo stavebního průmyslu. „K našim klientům tak patří například Preciosa Lighting, Škoda Auto, Lego, dále třeba německá Trevira nebo Grund,“ vypočítává Pavlína některé společnosti. „Co se týká celoevropského působení matériO, můžeme se chlubit firmami jako Nokia, YSL, Lancome, Louis Vuiton, Artemide, Philips, Ferrari, Fiat, Renault, Dior a mnoha dalšími. Z českých škol to jsou zmíněná pražská UMPRUM, brněnská JAMU, UTB Zlín, SUPŠS Železný Brod a další.“

Konvička byla vyrobena z japonského papíru Wasara odlitím do kovové formy. Wasara se vyrábí z odpadu cukrové třtiny a bambusové dřeně. Rumělkově červený materiál vedle je opravdovou kuriozitou. Jedná se o přírodní obalový materiál Dejection-Molding zhotovený ze šnečích exkrementů.

Návštěvu knihovny je s ohledem na kapacitní možnosti potřeba dohodnout předem. Klienti buď přicházejí v souvislosti s řešením nového projektu, nebo se chodí třeba jen inspirovat. Vzorky si mohou prohlédnout a osahat a přitom k nim získají informace o možnostech použití materiálů a kontakt na výrobce nebo distributora. Kromě toho mají přístup do „opravdické“ knihovny nazvané Šumná bibliothéka (ano, odkaz na název dokumentárního televizního seriálu není náhodný, knihovna byla otevřena přede dvěma roky ve spolupráci s občanským sdružením Šumná města), kde je jim k dispozici okolo 700 většinou cizojazyčných titulů zaměřených na oblast materiálů, architektury a designu. 

Pavlína předvádí nejtenčí textilii na světě, která se vyznačuje hmotností 5–10 g.m-2 a je utkaná z ultratenkého polyesterového vlákna. Uplatňuje se ve scénografii, reklamě a módním průmyslu.

Prohlídka

Na závěr mne Pavlína pozvala do knihovny na prohlídku vzorků. I když napsat „na závěr“ asi není zrovna přesné, protože časově mohla prohlídka knihovny zabrat dobrou polovinu mé návštěvy. Expozice rozhodně není nudná, jak jsem se v úvodu trochu obával, jen bych ji ze zdravotních důvodů nedoporučil pedantsky pořádkumilovným osobám. Zde panuje spíše bohémský přístup, ale o to je to hezčí a zajímavější. „Udržet pořádek bývá někdy dost obtížné,“ směje se Pavlína. „Naším krédem totiž je: ‚Zažít materiály na vlastní kůži.‘ Kontakt klientů s materiály je proto více než žádoucí.“ Vlastně je to o tom, co mně samotnému během studií chybělo – možnost na všechno se podívat, vzít do ruky, osahat, potěžkat... Prostě získat osobní prožitek a představu.

Stejně jako všude, i v knihovně materiálů je třeba nade vším zachovávat bedlivý dohled.

V textu jsem psal obecně o „materiálech“, jak se tu o nich ostatně mluví, ale prakticky jde hlavně o aplikace základních materiálů do formy různých polotovarů, případně výrobků nebo vzorků. Abych to blíže osvětlil, uvedu příklad: polymetylmetakrylát alias „plexisklo“ tu není předváděn ve tvaru desky obecně známých vlastností, ale ve formě vzorků různobarevných destiček s fluoreskujícími okraji. Materiál si ihned vydobyl oblibu reklamních agentů... Dovolte mi pozvat vás alespoň na malou prohlídku sbírky prostřednictvím několika fotografií. Pokud dostanete chuť vzít si vzorky do ruky, stačí si v knihovně domluvit návštěvu.

Pavel Marek, Praha-Břevnov. 
Foto: autor

pavel.marek@mmspektum.com

www.materio.cz

www.materialtimes.com